Ah Gong-Ma

Duchovní a lingvistický význam spojení AH GONG-MA v tradici Bön

Tato krátká studie předkládá komplexní lingvistickou a sémantickou analýzu složeného výrazu Ah Gong-ma (v tibetské transliteraci A dgongs-ma / ཨཿདགོངས་མ།) v kontextu starověkého království Žangžung a tibetské duchovní tradice Yungdrung Bön. Studie osvětluje přechod od jednotlivých žangžungských kořenů k ucelenému filosofickému konceptu v naukách Velké dokonalosti (Dzogčhen) a mapuje historickou roli linie předků Gong-ma.

1. Lingvistický rozbor prvků (podle dochovaných pramenů)

Pokud analyzujeme jednotlivé složky v dochovaných žangžungsko-tibetských glosářích, jako je bilingvní text mDzod phug neboli Poklad mysli nahlížený z pohledu procesu vznikání, manifestace a prapůvodního větvení existence, prameny odkrývají tyto významy:

ཨཿ

je symbolem pro prázdný prostor prapůvodní mysli.

GONG-MA

དགོངས་མ།

je stav svrchovaného vědomí a osvícené mysli linie mistrů.

V rituální, meditační a textové praxi Yungdrung Bönu lze tento koncept shrnout do jedné, lingvisticky i filosoficky přesné věty – „Skrze prapůvodní prostor posvátné slabiky Ah se praktikující slaďuje s čistou podstatou vlastního stavu mysli, se svrchovaným vědomím a s požehnáním linie předků, známých jako Gong-ma.“

AH je prapůvodní symbol, který v bönistické gramatice a rituální praxi slouží jako „semenná slabika“ elementu prostoru. Na rozdíl od základního nepříznakového písmene abecedy A se rituální AH zapisuje s modifikátorem

visarga / namčhe

ཿ

což vyjadřuje vydechnutou slabiku H. Symbolizuje nestvořený počátek, prapůvodní čistotu (kadag), prázdnotu a absolutní neprojevenou realitu.

GONG (གོང) podle oficiálních žangžungských slovníků odpovídá klasickému tibetskému slovu dgongs (དགོངས). Znamená vznešenou, osvícenou mysl, vnitřní myšlenku či záměr. V topografickém či strukturním smyslu může vyjadřovat také „vrchol“ či „horní část“.

MA je klíčová a vysoce frekventovaná částice žangžungštiny. Funguje buď jako nominalizátor (zdůraznění podstaty), označení pro ženský princip či matku (prapůvodní zdroj), nebo jako předpona uvozující lingvistický zápor (ne…).

Historický kontext

V dějinách Bönu je pojem Gong-ma neodmyslitelně spjat se Čtyřmi velkými učenci – Kchepa Gongma Ži (mKhas-pa gong-ma bzhi, v textech řady Zhi-Tro nazývanými též mKhas-pa mi bzhi neboli Čtyři lidští učenci). V 8. století n. l. tito mudrci přeložili obrovské množství textů z původního jazyka Žangžung do klasické tibetštiny a během náboženské perzekuce za krále Trisong Decena je bezpečně skryli jako termy (tajné duchovní poklady).

Byli to:

Tongjung Tüčen (mTong-rgyung mthu-chen) – mistr rituálů ovládající stovky jazyků.
Šari Učen (Sha-ri dbu-chen) – významný učenec (považovaný za dřívější inkarnaci novodobého bönistického světce Šardza Taši Gjalcchena).
Gjimce Mačung (Gyim-tsha rma-chung) – klíčový překladatel filosofických textů.
Čeca Charbu (lCe-tsha mkhar-bu) – specialista na rituální a exteriérové systémy nauk.

Království Žangžung (oblast kolem posvátné hory Kailáš v západním Tibetu) bylo geografickou a kulturní kolébkou Dzogčhenu dávno před vznikem samotné tibetské civilizace. Zatímco indický buddhistický Dzogčhen se opírá o nově objevené termy, bönistický Dzogčhen Žangžungu má linii Zhangzhung Nyengyud, která je nejstarším nepřerušeným ústním přenosem z mistra na žáka.

Uchování tohoto učení umožnil žangžungský realizovaný mistr Tapihritsa, jenž dosáhl duhového těla světla, a jeho žák Nangžer Lodpo, který v 8. století tato ústní učení poprvé zapsal v žangžungském jazyce. Z této tradice pochází posvátné písmeno AH, jakožto brána do nekonceptuálního stavu mysli.

Odkazy:

[1] Haarh, E.: The Zhang-zhung Language: A Grammar and Dictionary with the Tibetan Text of the mDzod-phug, København, 1968. Text mDzod phug je základním bilingvním pramenem pro rekonstrukci žangžungštiny.

[2] Kvaerne, P.: The Bon Religion of Tibet: The Iconography of a Living Tradition, Serindia Publications, London, 1995. Detailně mapuje perzekuci v 8. století a přenos v linii učenců Gong-ma.